Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obtížné oddíly knih Mojžíšových - Jan Heller a Martin Prudký

12. 9. 2011

     Protože jsme v Plzni i v Horšovském Týně začali číst a přemýšlet nad knihou Genesis, s chutí jsem si znovu přečetl tuto práci dvou odborníků na Starý Zákon. Oslovuje mě jejich cit pro smysl výpovědi biblických textů, stejně jako pokora s jakou tak činí. Kladou otázky, mnohé nechávají bez odpovědi. Přijmete proto, prosím, i tuto knihu jako doporučení do situací, kde nám naše vzdělání i obdarování staví hranice, za které můžeme jít jen s těmito služebníky v jednom těle Kristově.

 

     Podle autorů samých je důvod k sepsání jediný. Přesvědčit, že i zdánlivě nepochopitelné příběhy a situace v Bibli, ano i ty, které nás vedou k rozpakům, ne-li přímo k pohoršení, mají svůj důvod. Ten se nám ale může otevřít, až když se po něm začneme ptát. Ne ovšem otázkami, které jsou ovlivněné vědeckými a filosofickými rozměry dnešní doby. Ty autor (autoři) knih Mojžíšových neznali. Ale otázkami, které se ptají, co se tím a tím chtělo říci tehdy. Někdy se nám věci otevřou až v našich konkrétních životních situacích. I tato kniha nás ale na to může tak trochu dopředu připravit. Posuďte nyní sami.

 

     Po krátké předmluvě Jana Hellera okamžitě následuje výklad Božího mluvení v množném čísle s názvem „Učiňme člověka“. Proč takto Hospodin hovoří? Jde tady o ukázání na svatou Trojici? Čtenář je jistě nejednou překvapen a obohacen. Následuje téma „Člověk – Boží obraz“. A opět nás autoři učí se ptát, co se tímto chtělo říci? Některé z dalších názvu už hovoří sami za sebe o napětí, které v sobě mají. Dech a duše, Cherubové a plamenný meč, Lemek – nepotrestaná zpupnost?, Rodopisy a dva Enochové, Božané a zrůdy, Opilý Noe, Lotova volba sodomského „ráje“, Abramův noční boj, Dcery Lotovy a plody zoufalství, Ženich krve, Velikonoční beránek, Boží záda?, Azazel – démon pouště a další zajímavá témata.

 

     A přitom oba autoři každé téma otevírají a rozebírají takovým způsobem, že je čtenář vtahován do vnitřního děje konkrétního výkladu. Ten jde do úžasných hloubek a zároveň zůstává formálně přehledný a srozumitelný. Dozví se argumenty i protiargumenty pro různé interpretace, na které už křesťané přišli. Také odvolávky na Nový Zákon a v závěru každého tématu i aplikaci do života věřících jednotlivců i Božího lidu jako jednoho společenství. Zpřítomnění je ale velmi citlivé, i když mnohdy zdravě provokující, jdoucí k podstatě víry i skrytého modlářství.

 

     Nutno ale poznamenat, že nejde o psaná kázání. Přístup Hellera i Prudkého je poctivý i v rozboru jazykových a kulturních souvislostí. Oba se nespokojí s rychlými závěry. Proto je podle mého názoru kniha především pro ty, kteří mají trpělivost ponořit se níž, nechat si ukázat odborný jazykový, biblistický i teologický přístup obou autorů, poučit se, jak do složitých souvislosti umět zapojit všechny, kteří o to alespoň trochu stojí. To mě oslovilo. Tímto mě kniha povzbudila a inspirovala.

 

      Když za mnou přijde někdo, kdo se chce zeptat na složitou situaci ve Starém Zákoně, konkrétně v pěti knihách Mojžíšových, jsem rád, že vím, kde mohu ve své knihovně sáhnout. A stejně tak, když se mi při přípravě kázání v liturgických textech  objeví něco z tohoto. Nakonec nejsou ty nejméně srozumitelné texty Písem největší výzvou je znovu otevírat, pokornět a učit se s ostatními ptát?  Nejsou cestou od konzumního přijímání jasně vysvětlených pravd? Nejsou povzbuzením do našich nepochopitelných situací osobních příběhu?

                                                                                                                                    JK.

     (Kostelní Vydří 2006 : Karmelitánské nakladatelství, 182 stran) 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA